U studánky v Horním Maršově došlo v rámci jejího zvelebení k podchycení zdrojového pramene, plocha v jejím okolí byla zpevněna a vydlážděna kamenem, stejně jako zídka kolem pramene. Byl opraven malý kamenný amfiteátr za studánkou a zbudován zcela nový odtokový žlábek krytý plochými kameny. Opraven byl odtok pramene, který je osazen novou litinovou trubkou. Sedáky z dubových fošen na kamenných zídkách poslouží při zastavení a odpočinku u studánky. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly výše téměř 60 tisíc korun.

Studánka v Horním Maršově měla při hlasování silnou podporu lidí z okolních obcí. Studánka v okrese Trutnov ve východních Krkonoších pochází už z roku 1854 a vždy byla vyhlášená dobrou vodou. Její kvalita však před rekonstrukcí hlavně po prudkých deštích značně kolísala. Kameny, které byly před renovací poházené kolem studánky byly trosky sochy anděla, kterého poničila větrná bouře v roce 1966 a jeho zkázu pak dokonali vandalové.

Projekt obnovy studánek bude pokračovat i v letošním roce, kdy budou moci lidé na stránkách www.zivestudanky.cz hlasovat o studánkách ve zbývajících krajích ČR.

"Během loňského hlasování bylo vidět, že především lidé z okolních komunit se o tu "svoji" studánku, alespoň tímto způsobem, rádi zasadili a začali se o osud studánek ve svém okolí zajímat. To byl přesně cíl projektu, který se podařilo naplnit nad naše očekávání," říká Michal Vávřil marketingový manažer značky Toma. Známá značka balených pramenitých vod celý projekt Živé studánky iniciovala. "Voda Toma Natura pramení hluboko v Adršpašsko-teplických skalách a je natolik čistá, že ji stáčíme přímo do lahví, aniž by ji bylo třeba jakkoliv upravovat. Mluvíme o ní jako o "živé" vodě. A protože živá voda život dává, přišla nám zcela přirozená myšlenka, že na oplátku budeme vracet život vodě tam, kde to sama potřebuje," vysvětluje Vávřil.

V posledních letech se do postupné obnovy a údržby studánek zapojuje nejen stále více lidí, ale i obcí a firem. Vrací se i tradice jejich symbolického jarního otvírání a podzimního zavírání. "Zájmem veřejnosti o studánky a počtem hlasujících jsme byli příjemně překvapeni," doplňuje Michal Vávřil z Tomy.

Celý projekt probíhá ve spolupráci s odborníky z Českého svazu ochránců přírody. "Projekt Živé studánky pomáhá zvýšit povědomí o významu vodních zdrojů mezi širokou veřejností a zároveň aktivizuje místní komunity, které by ke studánkám ve svém okolí měly mít skutečně vztah, aby se do péče o ně samy aktivně zapojily," vysvětluje Petr Stýblo, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody.

Ještě ve druhé polovině minulého století se počet studánek na našem území odhadoval až na deset tisíc. V současnosti jich uvádějí statistiky Národního registru pramenů a studánek (NRPS) už jen méně než pět tisíc. Některé studánky zmizely kvůli změnám v krajině, jiné se ztratily nebo zpustly jen z toho důvodu, že se o ně neměl kdo starat.