O dalším postupu na záchranu barokní památky jednal se zástupci výše uvedených organizací hejtman Jiří Štěpán a radní pro oblast regionálního rozvoje Pavel Hečko.

"Absolutní prioritou v otázce Braunova Betléma je jeho záchrana. Chceme tento regionální unikát zpřístupnit a zatraktivnit pro všechny jeho návštěvníky. Za tímto účelem se v listopadu sejde pracovní skupina. Jejími členy budou jak zástupci Královéhradeckého kraje, tak Národního památkového ústavu a obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks," informoval hejtman Jiří Štěpán.

Pro potřebu revitalizace vznikla architektonická studie obsahující vizualizace budoucí podoby okolí Braunova Betléma.

"Dobrá zpráva je, že se po mnoha letech dokázali odborníci i veřejnost na podobě studie shodnout. Záchranu soch a jejich restaurování již nelze odkládat. Spolu s tím by se mělo upravit i nejbližší okolí a pro návštěvníky pak vznikne důstojné zázemí. Pracovní skupina bude i nadále konzultovat postup prací s odborníky, starosty okolních obcí a samozřejmě i zástupci zainteresovaných spolků a sdružení. V současné době se například řeší vlastnické vztahy k soše Garina a způsob využití lesů v okolí soch," řekl Martin Puš, ředitel Revitalizace Kuks, o.p.s.

Kraj o záchranu barokní památky usiluje dlouhodobě. V březnu uzavřel memorandum o spolupráci, ke kterému se připojil Národní památkový ústav, Revitalizace Kuks, o.p.s, město Dvůr Králové nad Labem a obce Hřibojedy, Stanovice a Kuks.

"Jako první bylo potřeba nalézt shodu v řešení obnovy a prezentace celého areálu kolem sochařského díla Matyáše Bernarda Brauna. Nyní bude nutné zajistit finance na celkovou projektovou přípravu ve výši až čtyř milionů korun," doplnil hejtman Štěpán.

Hlavním z cílů memoranda je zachovat atmosféru lesního zátiší a zcela zrušit provoz těžké techniky a těžbu dřeva v okolí soch, které by spolu s přírodními vlivy mohly vést k další degradaci díla. Současně s tím by měla vzniknout budova návštěvnického centra. Ta by fungovala i jako vstup do celého areálu v Novém lese.

Braunův Betlém je sochařské dílo vytesané z rostlé skály a zakomponované do přírodní krajiny. Areál vznikl na popud Františka Antonína Šporka na přelomu 20. a 30. let 18. století. Oblíbeným výletním místem se stal ve 20. století díky činnosti Klubu českých turistů ze Dvora Králové nad Labem. V březnu roku 2001 byl prohlášen Národní kulturní památkou. Na zápis na seznam UNESCO ale tato památka stále čeká. Plánovaná revitalizace by to mohla urychlit.